Vice pocitacu

Z KHnetWiki

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(technické provedení)
(technické provedení)
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí.)
Řádka 7: Řádka 7:
Každý počítač (obecně zařízení, nemusí to být nutně klasický počítač nebo notebook) musí mít vlastní nastavení IP adresy. A to i v případě občasného, netrvalého připojení. To lze zjistit na stránce [http://status.khnet.info mojeInfo] - zařízení bez povoleného internetu jsou různá "pomocná" zařízení jako přijímací a vysílací wifi access pointy, atp. Ostatní jsou již počítače. Není-li žádná adresa volná - což lze zjistit jednoduchým postupem: odmyslet si ty bez povoleného internetu a z ostatních počítačů se na tuto stránku podívat - takový počítač je vyznačen tučně. Jednoduchým vyškrtáním buď něco zbude, nebo nezbude. Nebo jiným postupem: přímým pohledem do nastavení těch počítačů, lze použít [[Zjištění_MAC_adresy_počítače|tento návod]]. [[Soubor:schema_site.png|frame]]
Každý počítač (obecně zařízení, nemusí to být nutně klasický počítač nebo notebook) musí mít vlastní nastavení IP adresy. A to i v případě občasného, netrvalého připojení. To lze zjistit na stránce [http://status.khnet.info mojeInfo] - zařízení bez povoleného internetu jsou různá "pomocná" zařízení jako přijímací a vysílací wifi access pointy, atp. Ostatní jsou již počítače. Není-li žádná adresa volná - což lze zjistit jednoduchým postupem: odmyslet si ty bez povoleného internetu a z ostatních počítačů se na tuto stránku podívat - takový počítač je vyznačen tučně. Jednoduchým vyškrtáním buď něco zbude, nebo nezbude. Nebo jiným postupem: přímým pohledem do nastavení těch počítačů, lze použít [[Zjištění_MAC_adresy_počítače|tento návod]]. [[Soubor:schema_site.png|frame]]
-
Pokud není žádná adresa volná (což většinou není, protože se to dopředu nepřiděluje), je nutné požádat o novou. To se dělá jednoduše - emailem na adresu guru@khnet.info nebo ještě lépe formulářem ''Obecná zpráva'' ze zmíněné stránky [http://status.khnet.info mojeInfo]. Výhodou formuláře je jednoznačná identifikace odesílatele, neboť je veliké procento lidí bez schopnosti se pořádně podepsat (podpis "svoboda" nebo "novák" není podpisem ... jenom svobodů máme asi 17). Po požádání o IP adresu si lze hodit šlofíka ... neboť i kdyby byla adresa přidělena ihned, správně fungovat bude až druhý den (někdy i dříve, ale spoléhat na to nelze).
+
Pokud není žádná adresa volná (což většinou není, protože se to dopředu nepřiděluje), je nutné požádat o novou. To se dělá jednoduše - emailem na adresu guru@khnet.info nebo ještě lépe formulářem ''Obecná zpráva'' ze zmíněné stránky [http://status.khnet.info mojeInfo]. Výhodou formuláře je jednoznačná identifikace odesílatele, neboť je veliké procento lidí bez schopnosti se pořádně podepsat (podpis "svoboda" nebo "novák" není podpisem ... jenom svobodů máme přes 20). Po požádání o IP adresu si lze hodit šlofíka ... neboť i kdyby byla adresa přidělena ihned, správně fungovat bude až druhý den (někdy i dříve, ale spoléhat na to nelze).
==technické provedení==
==technické provedení==
Počítačová síť ethernet (existují i jiné, ale to lze zanedbat, u nás se nepoužívají) funguje na principu hvězdy. Jeden kabel propojuje vždy pouze dvě zařízení. Je-li tedy potřeba připojit druhé (a další) je potřeba vytvořit další hvězdu na místě za pomoci dalšího elektronického zařízení. K tomu slouží switche (rozbočovače, viz [http://cs.wikipedia.org/wiki/Switch]). Vyrábí se ve spoustě velikostních, výkonostních i cenových variantách. Od 5 portů (zásuvek) po stovky. Pro domácí využití lze uvažovat o pěti, osmi a šestnácti portových variantách a to těch laciných (cca od 300,- do 1200,-). Např. [http://shop.kerner.cz/site-switche-c-106_112_116.html zde]. Zakoupit lze pravděpodobně v jakémkoliv počítačovém obchodě, kde jsou většinou schopni vyrobit i kabeláž na míru.
Počítačová síť ethernet (existují i jiné, ale to lze zanedbat, u nás se nepoužívají) funguje na principu hvězdy. Jeden kabel propojuje vždy pouze dvě zařízení. Je-li tedy potřeba připojit druhé (a další) je potřeba vytvořit další hvězdu na místě za pomoci dalšího elektronického zařízení. K tomu slouží switche (rozbočovače, viz [http://cs.wikipedia.org/wiki/Switch]). Vyrábí se ve spoustě velikostních, výkonostních i cenových variantách. Od 5 portů (zásuvek) po stovky. Pro domácí využití lze uvažovat o pěti, osmi a šestnácti portových variantách a to těch laciných (cca od 300,- do 1200,-). Např. [http://shop.kerner.cz/site-switche-c-106_112_116.html zde]. Zakoupit lze pravděpodobně v jakémkoliv počítačovém obchodě, kde jsou většinou schopni vyrobit i kabeláž na míru.
-
A teď už je to jednoduché. Na konec kabelu, co vede do bytu se připojí tento switch a z něj povedou nové kabely do každého z počítačů. Switch lze samozřejmě v bytě nainstalovat kdekoliv, lze nalézt možná i lepší místo (aby se lépe tahaly kabely). V tu chvíli se projeví výhoda těch uživatelů, kteří nechtěli ušetřit stovku za zásuvku hned za dveřmi bytu - lze vyměnit i kabel vedoucí z této zásuvky a tak lépe zorganizovat kabeláž po bytě. Je také nutné myslet na to, že switch je napájen z elektrické sítě (většinou malým externím zdrojem). Menší varianty switchů lze napájet i po datovém kabelu z větší vzdálenosti, ovšem to trochu prodražuje (o pár stovek v případě kratších vzdáleností, až po cca tisícovku v případě vzdálenosti větší než přibližně 30m), tedy pak není potřeba přívod el. energie přímo v místě instalace switche.
+
A teď už je to jednoduché. Na konec kabelu, co vede do bytu se připojí tento switch a z něj povedou nové kabely do každého z počítačů. Switch lze samozřejmě v bytě nainstalovat kdekoliv, lze nalézt možná i lepší místo (aby se lépe tahaly kabely). V tu chvíli se projeví výhoda těch, kteří nechtěli ušetřit stovku za zásuvku hned za dveřmi bytu - lze vyměnit i kabel vedoucí z této zásuvky a tak lépe zorganizovat kabeláž po bytě. Je také nutné myslet na to, že switch je napájen z elektrické sítě (většinou malým externím zdrojem). Menší varianty switchů lze napájet i po datovém kabelu z větší vzdálenosti, ovšem to trochu prodražuje (o pár stovek v případě kratších vzdáleností, až po cca tisícovku v případě vzdálenosti větší než přibližně 30m), tedy pak není potřeba přívod el. energie přímo v místě instalace switche.
'''POZOR''' nikdy se nesmí zapojit oba konce jednoho kabelu do stejného zařízení! Tím vznikne smyčka, která způsobí naprosté zahlcení veškerých závislých zařízení! A to teoreticky včetně např. společného přístupového bodu v případě wifi připojení uživatele, nebo ostatních switchů po domě! Tedy třeba až několik desítek uživatelů! '''POHOV'''
'''POZOR''' nikdy se nesmí zapojit oba konce jednoho kabelu do stejného zařízení! Tím vznikne smyčka, která způsobí naprosté zahlcení veškerých závislých zařízení! A to teoreticky včetně např. společného přístupového bodu v případě wifi připojení uživatele, nebo ostatních switchů po domě! Tedy třeba až několik desítek uživatelů! '''POHOV'''
Řádka 25: Řádka 25:
Po fyzickém zapojení kabelů se již pouze [[Nastavení IP adresy|nastaví IP adresa]] na novém počítači.
Po fyzickém zapojení kabelů se již pouze [[Nastavení IP adresy|nastaví IP adresa]] na novém počítači.
-
==wifi po domácnosti==
+
==wifi (bezdrát) po domácnosti==
-
Je-li důvod pro připojení počítačů (především notebooků) pomocí wifi, je to jednoduché. Místo switche si lze představit vysílací zařízení (aneb access point, ap, apčko), které funguje v podstatě stejně. Rozděluje provoz do druhého ethernetového portu (jelikož prvním je "přiveden internet") a do rádia, na které lze připojit bezdrátově dalších X zařízení.
+
Je-li důvod pro připojení počítačů (především notebooků či chytrých telefonů nebo PDA) pomocí wifi, je to jednoduché. Místo switche si lze představit vysílací zařízení (aneb access point, ap, apčko), které funguje v podstatě stejně. Rozděluje provoz do druhého ethernetového (kabelového) portu (jelikož prvním je "přiveden internet") a do rádia, na které lze připojit bezdrátově dalších X zařízení.
Tedy pro připojení jednoho stolního počítače a několika notebooků stačí pouze jedno apčko. Je-li potřeba více počítačů ethernetem, lze zkombinovat s výše zmíněným switchem. Prostě a jednoduše se to jedním kabelem propojí.
Tedy pro připojení jednoho stolního počítače a několika notebooků stačí pouze jedno apčko. Je-li potřeba více počítačů ethernetem, lze zkombinovat s výše zmíněným switchem. Prostě a jednoduše se to jedním kabelem propojí.
Tento způsob ovšem nedoporučujeme. Zvlášť v případě počítačových laiků. Jelikož to vnáší další "bod nespolehlivosti" do sítě, tuplem v případě primárního připojení uživatele wifi, jsou pak dvě wifi za sebou. Sice to technicky ničemu (většinou) nevadí, ale laik nepozná, proč mu to nefunguje ... přitom dost často je problém právě na domácí wifi, kterou lze pouze omezeně hlídat.<br>
Tento způsob ovšem nedoporučujeme. Zvlášť v případě počítačových laiků. Jelikož to vnáší další "bod nespolehlivosti" do sítě, tuplem v případě primárního připojení uživatele wifi, jsou pak dvě wifi za sebou. Sice to technicky ničemu (většinou) nevadí, ale laik nepozná, proč mu to nefunguje ... přitom dost často je problém právě na domácí wifi, kterou lze pouze omezeně hlídat.<br>
-
No a pro uživatele primárně připojené ethernetem (panelNety) to zase znamená, že snižují kvalitu a rychlost sítě. Sice lze z apčka vytáhnout až cca 20Mbit (v případě G módu, nebo i o něco více v případě pásma 5GHz), ale je to pouze jednosměrné - provoz k uživateli a od uživatele se dělí o tuto rychlost, nemluvě o dělení mezi jednotlivé počítače. A wifi nikdy nemůže dosáhnout kvalit drátové sítě. Nikdy.
+
No a pro uživatele primárně připojené ethernetem (panelNety) to zase znamená, že snižují kvalitu a rychlost sítě. Sice lze z apčka vytáhnout až cca 20Mbit (v případě G módu, nebo i o něco více v případě pásma 5GHz; ale pro novější technologie 802.11n, 802.11ac a novějších je to více), ale je to pouze jednosměrné - provoz k uživateli a od uživatele se dělí o tuto rychlost, nemluvě o dělení mezi jednotlivé počítače. A wifi nikdy nemůže dosáhnout kvalit drátové sítě. Nikdy.
Je potřeba též myslet na to, že jakákoliv překážka v cestě signálu může naprosto znemožnit příjem. V rámci běžné místnosti to poznat být nemusí, ale pokud už je v cestě zeď (nedejbože železobeton), nebo strop, nikdo nikdy nezaručí, že to bude fungovat. To lze řešit jedním jediným způsobem - vyzkoušet.
Je potřeba též myslet na to, že jakákoliv překážka v cestě signálu může naprosto znemožnit příjem. V rámci běžné místnosti to poznat být nemusí, ale pokud už je v cestě zeď (nedejbože železobeton), nebo strop, nikdo nikdy nezaručí, že to bude fungovat. To lze řešit jedním jediným způsobem - vyzkoušet.
A zde platí více než jinde - nastavit by to měl někdo, kdo tomu rozumí. Už to není jenom o tom, nastavit IP adresy. Ale také zvolit vhodné šifrování přenosu - nejčastěji WPA2-PSK, cokoliv horšího (WEP, WPA) je špatné, jednoduše nabouratelné. Asi by se nikomu nelíbilo, kdyby někdo načerno připojený k domácí wifi (při troše snahy se to povede i na poměrně velkou vzdálenost, nemusí to být zrovna soused) sdílel zákonem chráněné soubory (programy, hudbu, filmy) a na majitele si došlápla policie ... ([http://www.khnet.info/view.php?cisloclanku=2008031902 např. jako zde]). Sice by možná nic nedokázali, ale počítač na nějakou dobu seberou vždy ... a nebudeme si nic nalhávat, vždy na něm něco závadného najdou.
A zde platí více než jinde - nastavit by to měl někdo, kdo tomu rozumí. Už to není jenom o tom, nastavit IP adresy. Ale také zvolit vhodné šifrování přenosu - nejčastěji WPA2-PSK, cokoliv horšího (WEP, WPA) je špatné, jednoduše nabouratelné. Asi by se nikomu nelíbilo, kdyby někdo načerno připojený k domácí wifi (při troše snahy se to povede i na poměrně velkou vzdálenost, nemusí to být zrovna soused) sdílel zákonem chráněné soubory (programy, hudbu, filmy) a na majitele si došlápla policie ... ([http://www.khnet.info/view.php?cisloclanku=2008031902 např. jako zde]). Sice by možná nic nedokázali, ale počítač na nějakou dobu seberou vždy ... a nebudeme si nic nalhávat, vždy na něm něco závadného najdou.
 +
 +
[[Jak na 5460 - access point|Návod na nastavení Ovislink 5460 do režimu AP]]<br>
 +
[[Spratelene_firmy|Spřátelené firmy]]
 +
 +
=Novostavby=
 +
Touto kapitolou také prosíme všechny stavitele a investory, aby nepodléhali laickému názoru, že dnes je vše bezdrátové. To sice prakticky pravda je ... ale ke každému rádiu musí být kabel. Ať už dlouhý, nebo krátký ...
 +
 +
Stejně tak je špatné si myslet, že pokud uvnitř budov funguje (jakžtakž) mobilní telefon, tak stejně bude fungovat i wi-fi. Nebude. Každá zeď je velký problém. Pokud je v ní železo, tak několikanásobně. Kabelu nevadí skoro nic, dostupná kapacita a spolehlivost je také zatím nedostižná.
 +
 +
Tedy každý byt (dům) by měl mít připravenu interní kabeláž. Nějaký vstup dovnitř (ať už spodem pro případ kabelové přípojky, nebo vrchem pokud to bude rádio, dobré je počítat s oběma možnostmi) a pak z každého pokoje kabel zakončený na straně pokoje zásuvkou a druhým koncem někde v nějaké společné místnosti (s dostatečnými rezervami, ať si s tím dokáže technik poté dobře poradit). Topologie je tzv. hvězda - z každé jednotlivé zásuvky je kabel zakončen opět něčím jako zásuvkou a z ní to jde do aktivního zařízení. Nelze to tahat jako koaxiální kabel od zásuvky k zásuvce do kolečka, hopsace. To nefunguje. A není to nějaký univerzální kabel, počítačové sítě mají vlastní typ, UTP.
 +
 +
V některých místech se hodí kabelů víc - především tam, kde je také předpoklad více zařízení. Jako první se nabízí televizor. On sám může mít připojení na internet. K tomu lze přidat herní konzole, všelijaké přehrávače či přijímače IPTV. Taková místa uživí leckdy i víc jak 4 zásuvky.<br>
 +
O pracovišti pána či paní domu ani nemluvě ...
 +
 +
Úvahy o zbytečném zdražení stavby nejsou moc na místě. Ten kabel stojí hodně pod 10 korun metr (dle typu a kvality) ... I kdyby se tam roztahal kilometr, tak to není nic. Zásuvky jsou stovková záležitost.
 +
 +
V době stavby či renovace je tahání kabelu (či prázdného krku, trubky) jednoduché. Ale pokud už je vše hotové - málokomu se chce vrtat, případně i lištovat.
[[Kategorie:Howto]][[Kategorie:Networking]]
[[Kategorie:Howto]][[Kategorie:Networking]]

Aktuální verze z 20. 1. 2020, 21:36

ROZPRACOVÁNO

Obsah

Připojení více počítačů v jedné domácnosti

Tento návod slouží pro představu, co je potřeba pro to vše udělat. Pro jednoduchost je popsána instalace v panelovém bytě, kde je síť přivedena kabelem z chodby. V případě wifi se to zase až tak neliší ... jenom ten kabel vede z "přijímacího zařízení" a ne od dveří.

administrativa

Každý počítač (obecně zařízení, nemusí to být nutně klasický počítač nebo notebook) musí mít vlastní nastavení IP adresy. A to i v případě občasného, netrvalého připojení. To lze zjistit na stránce mojeInfo - zařízení bez povoleného internetu jsou různá "pomocná" zařízení jako přijímací a vysílací wifi access pointy, atp. Ostatní jsou již počítače. Není-li žádná adresa volná - což lze zjistit jednoduchým postupem: odmyslet si ty bez povoleného internetu a z ostatních počítačů se na tuto stránku podívat - takový počítač je vyznačen tučně. Jednoduchým vyškrtáním buď něco zbude, nebo nezbude. Nebo jiným postupem: přímým pohledem do nastavení těch počítačů, lze použít tento návod.
Schema site.png

Pokud není žádná adresa volná (což většinou není, protože se to dopředu nepřiděluje), je nutné požádat o novou. To se dělá jednoduše - emailem na adresu guru@khnet.info nebo ještě lépe formulářem Obecná zpráva ze zmíněné stránky mojeInfo. Výhodou formuláře je jednoznačná identifikace odesílatele, neboť je veliké procento lidí bez schopnosti se pořádně podepsat (podpis "svoboda" nebo "novák" není podpisem ... jenom svobodů máme přes 20). Po požádání o IP adresu si lze hodit šlofíka ... neboť i kdyby byla adresa přidělena ihned, správně fungovat bude až druhý den (někdy i dříve, ale spoléhat na to nelze).

technické provedení

Počítačová síť ethernet (existují i jiné, ale to lze zanedbat, u nás se nepoužívají) funguje na principu hvězdy. Jeden kabel propojuje vždy pouze dvě zařízení. Je-li tedy potřeba připojit druhé (a další) je potřeba vytvořit další hvězdu na místě za pomoci dalšího elektronického zařízení. K tomu slouží switche (rozbočovače, viz [1]). Vyrábí se ve spoustě velikostních, výkonostních i cenových variantách. Od 5 portů (zásuvek) po stovky. Pro domácí využití lze uvažovat o pěti, osmi a šestnácti portových variantách a to těch laciných (cca od 300,- do 1200,-). Např. zde. Zakoupit lze pravděpodobně v jakémkoliv počítačovém obchodě, kde jsou většinou schopni vyrobit i kabeláž na míru.

A teď už je to jednoduché. Na konec kabelu, co vede do bytu se připojí tento switch a z něj povedou nové kabely do každého z počítačů. Switch lze samozřejmě v bytě nainstalovat kdekoliv, lze nalézt možná i lepší místo (aby se lépe tahaly kabely). V tu chvíli se projeví výhoda těch, kteří nechtěli ušetřit stovku za zásuvku hned za dveřmi bytu - lze vyměnit i kabel vedoucí z této zásuvky a tak lépe zorganizovat kabeláž po bytě. Je také nutné myslet na to, že switch je napájen z elektrické sítě (většinou malým externím zdrojem). Menší varianty switchů lze napájet i po datovém kabelu z větší vzdálenosti, ovšem to trochu prodražuje (o pár stovek v případě kratších vzdáleností, až po cca tisícovku v případě vzdálenosti větší než přibližně 30m), tedy pak není potřeba přívod el. energie přímo v místě instalace switche.

POZOR nikdy se nesmí zapojit oba konce jednoho kabelu do stejného zařízení! Tím vznikne smyčka, která způsobí naprosté zahlcení veškerých závislých zařízení! A to teoreticky včetně např. společného přístupového bodu v případě wifi připojení uživatele, nebo ostatních switchů po domě! Tedy třeba až několik desítek uživatelů! POHOV

Zapojení kabeláže se není třeba bát. Ty konektory nelze zasunout špatně a je naprosto fuk, do kterého portu (zdířky) se to strčí. Jenom je potřeba se chovat ke kabelu trochu slušně a nezlomit ho, nepřetrhnout, a natáhnout ho tak, aby nehrozilo poškození třeba zavřenými dveřmi, nebo častým šlapáním nohou ... nebo židlí.

poznámka pro primární wi-fi připojení

Uživatelé připojení wifi (v pásmu 2.4GHz) to mají většinou trochu jednodušší v tom, že příjímací zařízení má v podstatě vždy víc portů pro počítače. Většinou dva. A ty slouží jako switch. Takže pro dva počítače nepotřebují nic jiného, než druhý kabel a IP adresu.
Uživatelé připojení wifi v pásmu 5GHz již rozbočovač potřebují vždy, námi používaná zařízení mají pouze jeden port.

dokončení

Po fyzickém zapojení kabelů se již pouze nastaví IP adresa na novém počítači.

wifi (bezdrát) po domácnosti

Je-li důvod pro připojení počítačů (především notebooků či chytrých telefonů nebo PDA) pomocí wifi, je to jednoduché. Místo switche si lze představit vysílací zařízení (aneb access point, ap, apčko), které funguje v podstatě stejně. Rozděluje provoz do druhého ethernetového (kabelového) portu (jelikož prvním je "přiveden internet") a do rádia, na které lze připojit bezdrátově dalších X zařízení.

Tedy pro připojení jednoho stolního počítače a několika notebooků stačí pouze jedno apčko. Je-li potřeba více počítačů ethernetem, lze zkombinovat s výše zmíněným switchem. Prostě a jednoduše se to jedním kabelem propojí.

Tento způsob ovšem nedoporučujeme. Zvlášť v případě počítačových laiků. Jelikož to vnáší další "bod nespolehlivosti" do sítě, tuplem v případě primárního připojení uživatele wifi, jsou pak dvě wifi za sebou. Sice to technicky ničemu (většinou) nevadí, ale laik nepozná, proč mu to nefunguje ... přitom dost často je problém právě na domácí wifi, kterou lze pouze omezeně hlídat.
No a pro uživatele primárně připojené ethernetem (panelNety) to zase znamená, že snižují kvalitu a rychlost sítě. Sice lze z apčka vytáhnout až cca 20Mbit (v případě G módu, nebo i o něco více v případě pásma 5GHz; ale pro novější technologie 802.11n, 802.11ac a novějších je to více), ale je to pouze jednosměrné - provoz k uživateli a od uživatele se dělí o tuto rychlost, nemluvě o dělení mezi jednotlivé počítače. A wifi nikdy nemůže dosáhnout kvalit drátové sítě. Nikdy.

Je potřeba též myslet na to, že jakákoliv překážka v cestě signálu může naprosto znemožnit příjem. V rámci běžné místnosti to poznat být nemusí, ale pokud už je v cestě zeď (nedejbože železobeton), nebo strop, nikdo nikdy nezaručí, že to bude fungovat. To lze řešit jedním jediným způsobem - vyzkoušet.

A zde platí více než jinde - nastavit by to měl někdo, kdo tomu rozumí. Už to není jenom o tom, nastavit IP adresy. Ale také zvolit vhodné šifrování přenosu - nejčastěji WPA2-PSK, cokoliv horšího (WEP, WPA) je špatné, jednoduše nabouratelné. Asi by se nikomu nelíbilo, kdyby někdo načerno připojený k domácí wifi (při troše snahy se to povede i na poměrně velkou vzdálenost, nemusí to být zrovna soused) sdílel zákonem chráněné soubory (programy, hudbu, filmy) a na majitele si došlápla policie ... (např. jako zde). Sice by možná nic nedokázali, ale počítač na nějakou dobu seberou vždy ... a nebudeme si nic nalhávat, vždy na něm něco závadného najdou.

Návod na nastavení Ovislink 5460 do režimu AP
Spřátelené firmy

Novostavby

Touto kapitolou také prosíme všechny stavitele a investory, aby nepodléhali laickému názoru, že dnes je vše bezdrátové. To sice prakticky pravda je ... ale ke každému rádiu musí být kabel. Ať už dlouhý, nebo krátký ...

Stejně tak je špatné si myslet, že pokud uvnitř budov funguje (jakžtakž) mobilní telefon, tak stejně bude fungovat i wi-fi. Nebude. Každá zeď je velký problém. Pokud je v ní železo, tak několikanásobně. Kabelu nevadí skoro nic, dostupná kapacita a spolehlivost je také zatím nedostižná.

Tedy každý byt (dům) by měl mít připravenu interní kabeláž. Nějaký vstup dovnitř (ať už spodem pro případ kabelové přípojky, nebo vrchem pokud to bude rádio, dobré je počítat s oběma možnostmi) a pak z každého pokoje kabel zakončený na straně pokoje zásuvkou a druhým koncem někde v nějaké společné místnosti (s dostatečnými rezervami, ať si s tím dokáže technik poté dobře poradit). Topologie je tzv. hvězda - z každé jednotlivé zásuvky je kabel zakončen opět něčím jako zásuvkou a z ní to jde do aktivního zařízení. Nelze to tahat jako koaxiální kabel od zásuvky k zásuvce do kolečka, hopsace. To nefunguje. A není to nějaký univerzální kabel, počítačové sítě mají vlastní typ, UTP.

V některých místech se hodí kabelů víc - především tam, kde je také předpoklad více zařízení. Jako první se nabízí televizor. On sám může mít připojení na internet. K tomu lze přidat herní konzole, všelijaké přehrávače či přijímače IPTV. Taková místa uživí leckdy i víc jak 4 zásuvky.
O pracovišti pána či paní domu ani nemluvě ...

Úvahy o zbytečném zdražení stavby nejsou moc na místě. Ten kabel stojí hodně pod 10 korun metr (dle typu a kvality) ... I kdyby se tam roztahal kilometr, tak to není nic. Zásuvky jsou stovková záležitost.

V době stavby či renovace je tahání kabelu (či prázdného krku, trubky) jednoduché. Ale pokud už je vše hotové - málokomu se chce vrtat, případně i lištovat.

Osobní nástroje