FIO
Z KHnetWiki
Obsah |
Obecné dotazy a odpovědi
Po žádosti o změnu placení členských příspěvků se strhla na některých místech poměrně diskuse o vhodnosti tohoto kroku. Tímto textem bychom rádi uvedli na pravou míru to, co nás k tomu vedlo a také některé vaše dotazy.
- kdy musí každý náš člen začít platit na nové číslo účtu 2600051636/2010?
- to jsme nechali na libovůli členů. Samozřejmě platí, čím dříve, tím lépe. Tedy ihned následující platbu příspěvků po obdržení toho emailu s žádostí.
- účet u KB stále funguje a i když se uvažuje o jeho zrušení, bude to ještě dlouho trvat (ani o tom není definitivně rozhodnuto). Taková věc nelze udělat ze dne na den a všichni se to dostatečně včas dozví.
- kde lze skládat příspěvky sdružení v hotovosti?
- to se nemění. Buď na starý účet v KB, nebo v provozovně Kerner na sídlišti viz Jak_zaplatit. Ovšem na obou místech (na základě ceníku KB, případně Finančního řádu sdružení KHnet.info) si zkasírují padesátikorunu (u nás tedy s vyjímkou prvních plateb). V KB dokonce od října 2009 to bude 75,-
- FIO nemá pobočky v běžném slova smyslu. Kromě toho nejbližší je v Kolíně.
důvody ke změně
Komerční banka má nehorázné poplatky. Samozřejmě se myslí za převody peněz a to především za příchozí. Už dlouho nás rozčilovalo, že se platí za to, že bance dáváme k dispozici příspěvky našich členů. Je to oblíbený nešvar skoro všech bank. Obyčejný člověk si to neuvědomí - buď protože jako soukromá osoba má tyto transakce zdarma (ano, i u KB to lze), nebo prostě mu to nepřijde tak hrozné, jelikož má pouze pár pohybů měsíčně a z toho jenom jednu příchozí (výplatu). Jenže sdružení naší velikosti je na tom už trochu jinak. Příchozích plateb je každý měsíc teď již přes dva tisíce! To už se vyrovná poměrně velké firmě! A za každou buď pětikorunu, nebo sedm. Podle toho, odkud ty peníze přišly.
Platit za odchozí převody je srozumitelné každému, chci po nich službu a ČNB v případě převodu do jiné banky také není zadarmo. Ale proč proboha příchozí?
Novou banku hledáme v podstatě rok (od podzimu 2008). Neexistuje žádná, který by nám vyhovovala ve všem. Většina vypadne hned při požadavku nulových, nebo minimálních poplatcích za příchozí platby. Zbytek tím, jak je schopen jednat se svým potenciálním zákazníkem. Je pravda, že nechodíme v obleku a kravatě, ale proč by měli jednat s někým, kdo zastupuje dva tisíce lidí (a "obrat" okolo 700 tisíc měsíčně) jako s posledním bezzemkem? Během přibližně půlročního jednání s KB se nám podařilo vyjednat nějaké úlevy. Místo 12 tisíc platíme tedy sedm. A to platí pouze pár měsíců, do konce roku. Co bude pak nevíme. Nemluvě o slibu "výhodných balíčků" pro naše členy ... také zůstalo pouze u slibu. Balíček totiž znamenal něco ve smyslu - přiveďte nové zákazníky, my jim dáme pár prvních měsíců slevu. Pro stávající zákazníky KB z našich členů ovšem nic.
Zkoušeli jsme tedy Komerční Banku, Českou Spořitelnu, ČSOB. Tyto tři mají zároveň výhodu v tom, že mají pobočky na každém rohu, tedy dokonce i u nás v Kutné Hoře. Jak to dopadlo je asi zřejmé ... nejlépe se tvářili v ČSOB, ale i tam to vyšumělo. Většině bankéřů se zatmí před očima, když slyší "občanské sdružení". Přitom nechápeme proč - příjmy jsou pravidelné, v podstatě zaručené. Ale to zatmění ještě pochopíme u žádostí o půjčku (i když dost těžko), ale proč i v tomto případě?
Největší favorit byla ovšem mBank. Ta by pro nás byla ideální. Jenže během těch snad dvou let, co slibuje vedení účtu i pro právnické osoby to nedokázala. Takže smůla. Pro ni hovořilo i to, že za ní stojí velká "kamenná" banka. Polská BRE Bank a za ní zase pro změnu německá Commerzbank.
Během celé doby řešení tohoto problému se na konci seznamu krčil černý kůň - FIO, družstevní záložna.
jak je na tom FIO
Fio není banka, alespoň prozatím. Je to družstevní záložna. Pokud někdo chce využívat jejich produkty, musí se stát družstevníkem. Za to dostane i podíl na majetku. I když vzhledem k vstupnímu poplatku jedna koruna česká to nebude moc. Ale jinak je to skoro jako my, družstvo, nebo sdružení, v tomto případě to vcelku splývá. Pokud se taková záložna chová racionálně, se základním selským rozumem, musí být výnosnější než klasická banka. Nejzákladnější důvod - neodvádí dividendy akcionářům. Pracuje pouze s prostředky od svých členů, půjčuje jenom svým členům a zisk i ztráty jsou pouze jejich členů. FIO je na tom velice dobře. Každý se může podívat na výsledky, je vidět co s penězi dělají. A to, že jsou na "trhu" od roku 1996, přežili krachy relativně bez ztráty kytičky a jsou stále bez zahraničního kapitálu mluví samo za sebe.
Většina lidí si pamatuje boom záložen (kampeliček) i jejich neslavný konec okolo roku 2000. Z nějakých 140 záložen zůstalo 20 ... Z toho plyne přeci jenom určitý strach.
Asi právě tyto krachy uspíšili (nebo donutili) jejich řešení a povýšení na lepší úroveň. A zároveň zharmonizovali předpisy s evropskou unií. Dnes tedy pro ně platí prakticky stejná pravidla, jako pro banky. A to zvlášť v jenom z nejdůležitějších hledisek - pojištění vkladů. Tedy je pojištěn jakýkoliv vklad do družstva až do výše ekvivalentu 50 tisíc EUR (a do této výše celých 100%, tedy žádná "spoluúčast").
FIO již z hlediska uživatele vypadá jako banka - není potřeba využívat nějaký "sběrný" účet u jiné banky. Mají vlastní kód a jsou součástí clearingového (zúčtovacího) centra ČNB.
Internetové bankovnictví není tak načančané jako jinde, ale je naprosto funkční. Dokonce v některých případech umožňuje i jinde moc nevídané věci. Třeba naprosto libovolně (termínově) nastavený trvalý příkaz k úhradě (zkuste si někde udělat příkaz "každé 4 měsíce", nebo "jednou za dva roky"). Nebo spoustu "hlásičů", kdy dokáže kdejakou pitomost co se na účtě stane okamžitě oznámit buď emailem nebo SMSkou. Jediný problém který nám dost vadí je způsob autorizace plateb. Nelze používat tzv. vícenásobnou autorizaci. Tu má nejlépe (a bůh ví jestli ne jako jedinná) zpracovanou asi Komerční Banka. Zjednodušeně - v KB lze k disponentům účtu přiřadit v podstatě libovolný počet lidí a určit způsob, jak musí podepisovat účty. U nás to je tak, že máme práva dva (monty, ludva) a každý příkaz musí též podepsat oba. Jeden člověk neudělá v podstatě nic. Tak leda ty data připraví. U FIO je k účtu pouze jedno jméno/heslo a transakce je potvrzovaná jednorázovým kódem v SMSce. Z toho důvodu existuje interní směrnice sdružení.
Převody peněz obecně jsou u FIO rychlejší, než u většiny ostatních bank. Při převodech do KB nebyl problém, aby obě zainteresované banky dohromady využili zákoný limit 3 pracovních dnů na převod. A teprve čtvrtý jsme to viděli na výpisu z účtu. Již teď máme potvrzeno, že z ČS, GE, ČSOB a mBank je převod do druhého dne - tedy ve středu byly peníze odeslány, ve čtvrtek ve tři odpoledne jsou ve FIO vidět (a to dokonce položkově). Samozřejmě, zpracovat je můžeme až na základě souhrného výpisu za předchozí den, tedy v pátek. Ale i tak podstatné zlepšení. Naštěstí se mění zákony, takže tuto povinnost budou mít od listopadu 2009 naprosto všechny banky.
Zahraniční platby. Ty se nás do nedávna netýkaly. Ovšem nyní již ano. Každých čtvrt roku přibližně € 350,- do Holandska. Místo 195,- Kč nás to nyní bude stát 50,-
Poslední výhoda (byť je spíše úsměvná) je neexistence předčíslí účtu. Tedy je to jenom jedno hausnumero, není rozděleno pomlčkou jako u KB. Poměrně hodně lidí to nechápe, buď tu část před pomlčkou vynechá, nebo dokonce si myslí že pomlčka znamená "až", tedy si vybere ... třeba 55. :-)
interní směrnice pro nakládání s účtem FIO
- běžný účet 2600051636/2010 je určený pouze pro příchozí platby členských příspěvků
- lze z něj převádět prostředky pouze na účet sdružení v KB 515732570247/0100
- pravidelné platby předem určené jinou směrnicí Rady sdružení lze platit přímo.
- ve vyjímečných případech ohrožujících běžný chod sdružení lze obejít tuto směrnici, příkaz musí vytvořit předseda sdružení, potvrdit místopředseda sdružení a Rada musí být neprodleně informována společně s uvedením důvodu platby.
- účet 2200051637/2010 je určen pro spoření
- budou na něj převedeny prostředky ze spořícího účtu KB 515602440487/0100 (75%)
- bude pravidelně spořeno minimálně 10000,- měsíčně
- jako cílový účet pro případné čerpání bude běžný účet FIO. Čerpání musí být odsouhlaseno Radou sdružení.
Cílem této směrnice je umožnit chod sdružení, ale zároveň omezit dispozice. Tedy nepoužívat ho úplně stejně jako KB. Zároveň omezuje rizika spojená se "špatným jménem kampeliček" tím, že na běžném účtu nebudou dlouhodobě viset prakticky žádné prostředky.
Rozdíl je ovšem spořící účet. Jeho úročení je oproti KB desetinásobné, tedy se již vyplácí spořit sem. Nemluvě o tom, že ty peníze nejsou vázané výpovědní lhůtou. Ale v každém případě ponecháváme železnou rezervu i v KB.
perlička, aneb jak se dá také bankohospodařit
Základní kapitál Société Générale (tedy vlastníka naší Komerční banky) činí letos nějakých 36 miliard EUR. Člověk si řekne, pěkná sumička. Ale i tam se najde vykuk, který dokáže obejít veškeré kontrolní mechanismy a na burze roztočit 50 miliard. Pěkné, co? Ztráta z těch obchodů nakonec byla nějakých 5 miliard. Není někdy lepší malá česká záložna s průhledným hospodařením a selským rozumem?
