Z KHnetWiki

Verze z 17. 9. 2009, 15:58

ROZEPSÁNO

FIO

Po žádosti o změnu placení členských příspěvků se strhla na některých místech poměrně diskuse o vhodnosti tohoto kroku. Tímto textem bychom rádi uvedli na pravou míru to, co nás k tomu vedlo a také některé vaše dotazy.

důvody ke změně

Komerční banka má nehorázné poplatky. Samozřejmě se myslí za převody peněz a to především za příchozí. Už dlouho nás rozčilovalo, že se platí za to, že bance dáváme k dispozici příspěvky našich členů. Je to oblíbený nešvar skoro všech bank. Obyčejný člověk si to neuvědomí - buď protože jako soukromá osoba má tyto transakce zdarma (ano, i u KB to lze), nebo prostě mu to nepřijde tak hrozné, jelikož má pouze pár pohybů měsíčně a z toho jenom jednu příchozí (výplatu). Jenže sdružení naší velikosti je na tom už trochu jinak. Příchozích plateb je každý měsíc teď již přes dva tisíce! To už se vyrovná poměrně velké firmě! A za každou buď pětikorunu, nebo sedm. Podle toho, odkud ty peníze přišly.

Platit za odchozí převody je srozumitelné každému, chci po nich službu a ČNB v případě převodu do jiné banky také není zadarmo. Ale proč proboha příchozí?

Novou banku hledáme v podstatě rok (od podzimu 2008). Neexistuje žádný, který by nám vyhovoval ve všem. Většina vypadne hned při požadavku nulových, nebo minimálních poplatcích za příchozí platby. Zbytek tím, jak je schopen jednat se svým potenciálním zákazníkem. Je pravda, že nechodíme v obleku a kravatě, ale proč by měli jednat s někým, kdo zastupuje dva tisíce lidí (a "obrat" okolo 700 tisíc měsíčně) jako s posledním bezzemkem? Během přibližně půlročního jednání s KB se nám podařilo vyjednat nějaké úlevy. Místo 12 tisíc platíme tedy sedm. A to platí pouze pár měsíců, do konce roku. Co bude pak nevíme. Nemluvě o slibu "výhodných balíčků" pro naše členy ... také zůstalo pouze u slibu.

Zkoušeli jsme tedy Komerční Banku, Českou Spořitelnu, ČSOB. Tyto tři mají zároveň výhodu v tom, že mají pobočky na každém rohu, tedy dokonce i u nás v Kutné Hoře. Jak to dopadlo je asi zřejmé ... nejlépe se tvářili v ČSOB, ale i tam to vyšumělo. Většině bankéřů se zatmí před očima, když slyší "občanské sdružení". Přitom nechápeme proč - příjmy jsou pravidelné, v podstatě zaručené. Ale to zatmění ještě pochopíme u žádostí o půjčku (i když dost těžko), ale proč i v tomto případě?

Největší favorit byla ovšem mBank. Ta by pro nás byla ideální. Jenže během těch snad dvou let, co slibuje vedení účtu i pro právnické osoby to nedokázala. Takže smůla. Pro ni hovořilo i to, že za ní stojí velká "kamenná" banka. Polská BRE Bank a za ní zase pro změnu německá Commerzbank.

Během celé doby řešení tohoto problému se na konci seznamu krčil černý kůň - FIO, družstevní záložna.

jak je na tom FIO

Fio není banka, alespoň prozatím. Je to družstevní záložna. Pokud někdo chce využívat jejich produkty, musí se stát družstevníkem. Za to dostane i podíl na majetku. I když vzhledem k vstupnímu poplatku jedna koruna česká to nebude moc. Ale jinak je to skoro jako my, družstvo, nebo sdružení, v tomto případě to vcelku splývá. Pokud se taková záložna chová racionálně, se základním selským rozumem, musí být výnosnější než klasická banka. Nejzákladnější důvod - neodvádí dividendy akcionářům. Pracuje pouze s prostředky od svých členů, půjčuje jenom svým členům a zisk i ztráty jsou pouze jejich členů. FIO je na tom velice dobře. Každý se může podívat na výsledky, je vidět co s penězi dělají. A to, že jsou na "trhu" od roku 1996, přežili krachy relativně bez ztráty kytičky a jsou stále bez zahraničního kapitálu mluví samo za sebe.

Většina lidí si pamatuje boom záložen (kampeliček) i jejich neslavný konec okolo roku 2000. Z nějakých 140 záložen zůstalo 20 ... Z toho plyne přeci jenom určitý strach.

Asi právě tyto krachy uspíšili (nebo donutili) jejich řešení a povýšení na lepší úroveň. A zároveň zharmonizovali předpisy s evropskou unií. Dnes tedy pro ně platí prakticky stejná pravidla, jako pro banky. A to zvlášť v jenom z nejdůležitějších hledisek - pojištění vkladů. Tedy je pojištěn jakýkoliv vklad do družstva až do výše ekvivalentu 50 tisíc EUR (a do této výše celých 100%, tedy žádná "spoluúčast").

FIO již z hlediska uživatele vypadá jako banka - není potřeba využívat nějaký "sběrný" účet u jiné banky. Mají vlastní kód a jsou součástí clearingového (zúčtovacího) centra ČNB.

Internetové bankovnictví není tak načančané jako jinde, ale je naprosto funkční. Dokonce v některých případech umožňuje i jinde moc nevídané věci. Třeba naprosto libovolně (termínově) nastavený trvalý příkaz k úhradě. Nebo spoustu "hlásičů", kdy dokáže kdejakou pitomost co se na účtě stane okamžitě oznámit buď emailem nebo SMSkou. Jediný problém který nám dost vadí je způsob autorizace plateb. Nelze používat tzv. vícenásobnou autorizaci. Tu má nejlépe (a bůh ví jestli ne jako jedinná) zpracovanou Komerční Banka. Zjednodušeně - v KB lze k disponentům účtu přiřadit v podstatě libovolný počet lidí a určit způsob, jak musí podepisovat účty. U nás to je tak, že máme práva dva (monty, ludva) a každý příkaz musí též podepsat oba. Jeden člověk neudělá v podstatě nic. Tak leda ty data připraví. U FIO je k účtu pouze jedno jméno/heslo a transakce je potvrzovaná jednorázovým kódem v SMSce.